Tuhle informaci můžete slyšet od své navigace, třeba v zahraničí na dovolené. Nebo při jakémkoli pokusu o průjezd Brnem. A nebo taky ve své hlavě, kdykoliv si v zahraničí něco kupujete. Intuitivně vše přepočítáváme na koruny (většinou s depresivním výsledkem “u nás tolik pivo nestojí!”). Případně porovnáme v rámci místní cenové hladiny (“za tenhle oběd bych měl dvě flašky portského!”).

Na zasloužené dovolené (byť u eurem platících sousedů na Slovensku) s tím tak nějak počítáme a necháváme vyvětrat každé zákoutí našich peněženek. Ale když jste se zrovna někam přestěhovali na delší dobu, je to jiné. Vezmu čtyři piva, říkáte si v supermarketu. Ale pak si spočtete, kolik je 10 euro. A vezmete si jedno. Jestli vůbec.

Letenky naštěstí (díky obětavým pilotům a letuškám Raynairu, ochotným spát na zemi na letištích, vyfotit si to a pak se za to nechat vyhodit) v nefrekventovaných dnech a časech stojí přibližně jako Pendolino z Prahy do Ostravy (jo, vidíš, Kláro, tím jsme se taky nestihli svézt, než jsme se sem přestěhovali). Akorát musíte například do Vídně (a možná je to lepší než do Prahy, protože na vídeňské letiště jezdí vlak a taky tchán) a možná přiletíte do Dublinu uprostřed noci (v Dublinu taky nejezdí metro na letiště, vlastně tady žádné není a ty autobusy, no… o tom jindy). Nicméně sebou asi chcete mít i nějaké věci, takže to – cink, cink – bude dvakrát dražší než jednosměrné letenky pro dva (zadarmo máte jen kabelku, i když ji, jako třeba já, normálně nenosíte). 

Fotografie spícího personálu Raynairu, foto od USO union.

Nicméně i tak brzy zjistíte, že vás celé tohle stěhování, dokupování věcí (deštníky máte, ale nepotřebujete – ne že by tu nepršelo, ale v tom větru se často lámou – potřebujete boty, do kterých neteče, a dobré bundy) stálo dost peněz. Takže když stojíte v Lidlu (který tady radši ani nedeklaruje, že je levný) a vidíte pivo za tři eura, čipsy za dvě padesát, tak prostě přepočítáváte.

Fotografoval Paul Dunphy Esquire

Nicméně ceny se dají vzít relativně například vůči nájmu (lístky na koncert Glena Hansarda stojí dvanáctinu našeho měsíčního nájmu!), jízdnému (dám si pivo a těch dvanáct kilometrů půjdu pěšky) a nebo ceně čerstvých ryb (mnohem levnější než pivo).

Takže, pěkně prosím, šetřete. Až našetříte, přijeďte se za námi podívat, protože nám se tady moc líbí. Koupíme si pivo v supermarketu a půjdeme si ho spolu vypít do parku jako za starých časů.