Letos se nám nedařilo vyrazit na žádnou pořádnou dovolenou. Aerolinky nám zrušily troje letenky. Po první vlně Irsko oznámilo, že nám přispěje na tuzemskou dovolenou a v ten moment se vyprodaly všechny hotely a zarezervovaly všechny autokempy. Dokonce se pro takovou dovolenou vžil i novotvar "Staycation" (kombinace slov stay - zůstat a vacation - dovolená). Navíc to mělo platit až od října, protože Irsko pravidla rozvolnilo až v půlce srpna (kromě tří hrabství, které zůstaly zavřené ještě o dva týdny déle).

Nakonec jsme vyrazili k naším irským kamarádům B. a D. (jejich irská jména pro složitost pravopisu zkracujeme). Martinovi s plánovanou velkou návštěvou Česka (oproti původním třem malým) nezbyla už žádná dovolená, a tak měl od nich v týdnu pracovat. Abychom nezapomněli, tak B + D = R, který je o půl roku starší, než naše A. Všichni tři dlouho bydleli v Dublinu 7 stejně jako my, ale na začátku pandemie se rozhodli přestěhovat na venkov do domu, kde má kuchyň stejnou rozlohu jako jejich celý dublinský byt.

A jelikož naše bydlení není o tolik větší, rozhodli jsme se vyjednávat. Když nás pozvali na víkend, kontrovali jsme návrhem dvou týdnů a kompromisně skončili u deseti dní. Jejich nový domov se nachází asi půl hodiny pěšky od třítisícového městečka, které má z nějakého důvodu na Google mapách jenom irskou variantu: Muine Bheag. Jeho anglickou variantu Bagenalstown jsme ihned změnili na Bageltown.

Martin si půjčil auto a jelikož to nebylo poprvé a je zkušený řidič, tak to tentokrát vzal bez pojištění. Auto samozřejmě poškrábal hned na parkovišti dětskou sedačkou, kterou do něj pro A. instaloval. Stokilometrová cesta vedla většinu po prázdných dálnicích a z velké části přes hrabství Kildare, které mělo nařízenou lokální karanténu a nesměli jsme se tedy ztratit a ptát se na cestu.

Zdroj: openstreetmap.org

Naštěstí jsme to i přes nejasnosti, irské názvy vesnic a navigační rady od A. zvládli bez problémů.

Dům je skutečně veliký a Martin dostává na výběr ze tří místností, ze kterých může v týdnu pracovat. Jelikož upřednostňuje místnost, kde zároveň nespí, nejí a nejsou to schody, je nakonec velmi spokojený s malým předpokojem. Dokonce dostal externí monitor a bezdrátovou nabíječku mobilního telefonu (tu sice ten jeho nepodporuje, ale i tak to bylo hezké gesto).

Aby bylo stereotypům učiněno za dost, za okny se každý den páslo stádo krav.

Pokud si irský venkov představujete jako dlouhé zelené louky s volně pohybujícím se dobytkem a uzoučkými silničkami, které mají na každé straně kamennou zídku, tak se rozhodně nepletete.

Zdroj: Google Street View

Je to malebné a příšerně úzké pro dvě míjející se auta, která tu vůbec nejsou výjimkou. Jak jistě chápete, pro chodce (natož cyklisty) místo nezbývá.

Naši kamarádi jsou tedy celkem závislí na autě, které se jim rozbilo dva dny po našem příjezdu, kdy jsme se měli sejít v kopcích na společný výlet. Nakonec jsme do "rekreačního lesa" vyrazili sami.

Podle informační cedule je oblast krásná a nádherné jsou zvláště panoramatické pohledy do údolí a na horu Leinster, podle které má celá provincie (něco jako náš kraj) název.

Nakonec počasí spíš přálo naším kamarádům, kteří den strávili v teple doma čekáním na asistenční službu, která jim opravila auto.

Nás alespoň uchvátila cestička do lesa, která vypadala úplně přesně jako naše představa vstupu do Temného hvozdu z Hobita.

O to víc nás překvapilo, když jsme v nedalekém městečku, kde jsme se ohřáli v kavárně, objevili i Nazgûla.

Naštěstí byl evidentně zamilovaný a když A. vedle objevila i roztomilé Nazgûlátko, bylo jasné, že se nejedná o žádnou mytologickou hrozbu.

J. R. R. Tolkiena prý skutečně Irsko inspirovalo, zvláště při popisu Středozemě, ale sám autor tady většinu času trávil na západním pobřeží kolem Galway, která je od skutečného irského středozemí daleko.

Zdroj: wikipedia.org

V deset kilometrů vzdálených Altamont Gardens, jsme pro změnu objevili pandemický rododendron. Houby netopýr, vyrostlo to na keři!

B. a D. nás večer čekají s teplou večeří, úplně jsme zapomněli, že vydatné večeře jsou součást kulturních odlišností mezi našimi národy. Někomu se spí s plným bříškem dobře, někomu hůř, ale aspoň si můžeme dýl číst a poslouchat liják.